Úvodní strana
O násRepertoárSouborFotogalerieVstupenkyKontakt

Moucha na zdi

Hrají: Dáša Bláhová a Vladimír Kratina společně s profesionálními tanečníky společenského tance, Alicí Stodůlkovou a Michalem Kurtišem
Autorka: Peta Murray
Režie: Irena Žantovská
Překlad a produkce: Dáša Bláhová
Choreografie: Alice Stodůlková a Michal Kutriš

Komedie MOUCHA NA ZDI je příběh starších manželů, jejichž život nabral jiný směr. Soutěžení ve společenských tancích je celý život spojovalo, život bez tance je rozděluje, hlavně proto, že obyčejný svět kolem nich se náhle řídí jinými pravidly. Nic není jak bylo. Co dál?
Jako se moucha sedící na zdi dívá na mne a bojí se pohnout,abych ji nepraštil, tak se dívám na svůj život.Já a moje žena jsme byli šťastni. Vyhrávali jsme soutěže společenských tanců. Pak ji kamarádky poradily koupit si vibrátor, číst divné knížky a náš svět se zbláznil, říká například muž protagonista. Hru protagonistů plnou sebeironie, slovíčkaření,nedorozumění a komických situací doplňuje dobová hudba a tanec mladých tanečníků ze Stardance, kteří hrají jejich alter ega. Manželé jsou DÁŠA BLÁHOVÁ a VLADIMÍR KRATINA, tanečníci jsou ze čtvrté řady STARDANCE, vítězka ALICE STODULKOVÁ (s Pavlem Křížem) a MICHAL KURTIŠ (s Anetou Langerovou).

Peta Murray

autorka této hry, vystudovala NSW School of Drama a University of Sydney. Začínala jako středoškolská učitelka, pak herečka, dramatička a režizérka v komunálních divadlech. Její nejznámnější hra WALLFLOWERING, přeložená volně Dášou Bláhovou „Moucha na zdi“ se hraje průběžně od roku 1989 po Austrálii, Novém Zélandu, Anglii a USA.
Peta Murray dále napsala: hry pro mládež SPITTING CHIPS - cena AWGIES /Austalský spisovatelský svaz/. THIS DYING BUSINESS,THE KEYS TO THE ANIMAL ROOM - cena AWGIES, 1994.
Další hry: THE PROCEDURE, THE DIVER, STORMY NIGHT, THE LAW OF LARGE NUMBERS a SALT, za kterou vyhrála Australskou národní cenu dramatiků a Cenu za literaturu a drama ve státě Viktoria. 2003 dostala medaili za služby literatuře a společnosti, 2010 uvedl Mezinárodní festival v Melbourne dvě její „micro-plays“.
V současnosti pracuje na volné noze jako dramaturg a režizérka a učí na University of Melbourne.

Inscenace očima režisérky

Manželé Pegy a Clift Smollovi jsou neobyčejně obyčejný manželský pár, který se ovšem - na rozdíl od většiny z nás - snaží životem protančit a jednoho dne zjišťuje, že ani ,,kroky vítězů“ nestačí k tomu, abyste byli šťastní napořád. Věřím, že i když se jedná o příběh z let mírně minulých a o autorku až z daleké Austrálie, budete sledovat jejich souboj o podobu "nového manželského tance“ s velkým zaujetím a pochopením, protože my všichni občas musíme v životě měnit rytmus a hledat nové variace partnerského soužití, které formujeme - tak jako naši hrdinové - obtížně a "krok za krokem“.

Citace ze hry:

Clifford (V. Kratina): Být dospělý je blbost.Jako malému chlapci mi rodiče říkali,že jsou dospělí, moji učitelé říkali,že jsou dospělí a já jim věřil. Slibovali mi,že se to jednoho dne prostě stane i mně.Věřil jsem v dokonalé bytosti zvané dospělí.Čekal jsem a čekal,že to přijde  taky na mě a nepřišlo. Začal jsem šedivět ...a čekal a čekal.
 
Pegy (D. Bláhová): Můj manžel je zvláštní muž.Má zvláštní pohled na svět.Jenže to mají mouchy taky.

....

„Milá paní Dášo,
Navštívila jsem v divadle Karla Hackera Vaší komedii Moucha na zdi. Ačkoliv vím, že divadelní představení jsou především umělecká díla, ráda nechávám příběhy, které se odehrávají na jevišti, na sebe působit a dovolím jim, aby mě inspirovaly. Dotkly se mě tím nejpřesnějším způsobem. Aby mi něco připomněly nebo mě k něčemu vyprovokovaly. Chtěla bych Vám říct o své radosti, že jsem představení mohla navštívit. Ačkoliv v současné době řeším poněkud závažnější téma a to je hledání práce, komedie mě jakoby zastavila v mém „maratonu“ hledání a „donutila“ mě podívat se na svůj život z úhlu, který jsem si nemohla (bohužel, asi k mé „přílišné“ zaměstnanosti) „dovolit“. Přestala jsem (alespoň na chvíli) hledat to, co nemám a podívala jsem na svůj život a na to, co vlastně mám A ráda bych Vám za to všechno poděkovala. Především Vám chci poděkovat za scénu, při které jste svému manželovi (hereckému) dokázala vyjádřit, co k němu (navzdory všemu, co se přihodilo, co se děje a co se s největší pravděpodobností ještě přihodí – když člověk přestává růst, tak umírá)cítíte. Vyjádření lásky ve Vašem pojetí (tak něžném a citlivém) bylo jako sdělení určené všem. Bylo tak opravdové, že jsem málem přestala dýchat (na jednu stranu) a pak jsem (na stranu druhou) chtěla začít tleskat. Ten krátký moment byl tak rozhodující a zásadní, že mne přinutil „podívat se“ na lásku ve svém životě.
Najít jí tam (znovu), uvědomit si jí a vyjádřit jí. Děkuji a ještě jednou děkuji. Jsem obyčejná žena, která má obyčejné starosti a radosti. Za každou příležitost, při které si můžu uvědomit, jakého daru se mi dostalo tím, že můžu žít svůj život (o to víc, když jako bonus je to život v těle ženském), věřím, je nejen dobré poděkovat tomu, kdo radostný prožitek spustil, ale i poslat jej dál. Toto vysvětlení vezměte, prosím, jako omluvu, že jsem si dovolila vyhledat Váš e-mail a napsat Vám těchto pár slov.
Díky.
S úctou Šárka“

| tisk | pdf |
Copyright: Dasha Bláhová © 2006-2017 • Design: Jan ChaloupekPowered by: Web2.czTech. support: Xland.CZ
Intimní divadlo Bláhové Dášitel.: +420.606 564 044 • e-mail: