Úvodní strana
O násRepertoárSouborFotogalerieVstupenkyKontakt

Mrchy

Australská krimikomedie od Alma de Groen M R C H Y aneb řekni mi pravdu o své lásce

Hrají: Dana Batulková, Dáša Bláhová, Nina Divíškova, Lenka Skopalová
Režie: Irena Žantovská
Kostýmy: E. Danilely
Píseň: „Vdaná žena“ zpívá Lenka Dusilová se slovy Ireny Žantovské
Fotografie: Jana Pertáková
Program: Výtvarné studio Jan Chaloupek
Produkce: Intimní divadlo Bláhové Dáši
Technika: Luigi, Olle
Překlad z anglického originálu „Wicked Sisters“ od Alma De Groen: Dáša Bláhová


„Intimní divadlo“ má domovskou scénu v Praze v intimním prostředí kafé-teátru Černá Labuť.
Intimní zpovědi žen ve hře „Monology Vagíny“ plní sály po celé republice již pátým rokem.
„Intimní divadlo“navazuje na dramaturgii Černé Labutě, kde se hrají zajímavé intimní hry
v intimním obsazení.
„Intimní divadlo“ hledá intimní témata.
Nové představení „Mrchy aneb Řekni mi pravdu o své lásce je o světě žen.Ovšem o světě žen,
kterému by mohli muži rozumět.
Mohlo by se zdát, že je to převážně divadlo pro ženy o ženách.
Ale nemylte se! Když jsme začínaly s Monology Vagíny,chodily na nás party mladých dam,
pak začaly vodit své přítele, pak své matky a ty pak přivedly své partnery.
Teď máme na představeních široké spektrum diváků, které zajímá pravě to „intimní”.

Slibuji vám, že ve hře „Mrchy” muž je!
Ale,že je mrtvý?... to je ovšem zcela náhodné!

Dáša Bláhová

Autorka hry
ALMA DE GROEN

Začala psát hry v r. 1968. V r. 1970 vyhrála se svou krátkou prací „The Joss Adams Show” národní soutěž v Kanadě. Její první hru „The Sweetproof boy“ uvedlo divadlo Nimrod v Sydney r. 1972. Další hra „The After-Life Of Arthur Cravan“ byla čtena na Australské národní konferenci současné
dramatiky a poté uvedena v Jane Street Theatre v Sydney v r. 1973. Následovaly hry „Going Home“ v r. 1976 a „Chidley“ v r. 1977. V r. 1981 uvedlo Melbourne Theatre Company hru „Vocations“. V r. 1985 dostala prestižní australskou cenu AWGIE za televizní adaptaci „Man Of Letters“. Dále napsala pro ABC televizní film „After Marcuse“, psala scénáře pro seriály „Single“ a „Raffety´s Rules“. Hra „The Rivers Of China“ měla premiéru v Sydney Národním divadle a dostala cenu Premier´s Literary Award for Drama v obou státech – NSW a Victoria. „The Girl Who Saw Everything“ uvedlo v Melbourne Russel Street Theatre r. 1991 a r. 1993 dostala opět cenu AWGIE, za nejlepší divadelní hru. 1994 pracovala jako dramaturg v Legs on Wall na představení Wildheart. Pro rozhlas napsala „Available Light“ a „Stories In Dark”, které v roce 1996 reprezentovaly Austrálii na Prix Itália. Další hru „The Woman In The Window“ uvedlo Melbourne Theatre Company r. 1997 a r. 1998 dostala Alma De Groen jako první dramatik v historii cenu Patrick White
Literary Award za přínos australskému divadlu. Hra „Wicked Sisters“ (přeložena D. Bláhovou jako „Mrchy“) měla premiéru r. 2001 v Sydney v Griffin Theatre company... a evropskou premiéru 2. 10.  2006 v Černé Labuti v Praze1, Na Poříčí 25.

Režisérky Ireny Žantovské se ptáme:
Máme v představení Mrchy hledat pokračování psychologické studie žen z Monologů vagíny?

Filosoficky určitě ano. Ale tentokrát to nejsou výpovědi a autentické vzpomínky konkrétních žen, nýbrž příběh: sice vymyšlený, ale o nic méně strhující. Čtyři ženy se sejdou v horské chatě při tryzně nad zesnulým mužem jedné z nich. Během představení se postupně rozplétají dosud neviditelné nitky vztahů všech čtyř žen k onomu muži. Je to drsný rituální tanec kolem ikony, ale ta ikona, jak se ukáže, dovedla být hezky záludná. Čtyři ženy
obletovaly jednoho muže, každá jinak a z jiných důvodů, ale žádná ho vlastně pořádně neznala. On sice nakonec umírá, ale není poražen. Naopak – stále zasahuje do životů těch, které zůstaly. V tom je paradox nejen této hry, ale obecně vztahů mezi ženou a mužem, mezi lidmi, dá se říci paradox celého našeho života.
A proč jste hlavní hrdinky nazvali mrchami, když říkáte, že jsou více obětmi, než viníky?

Slovo mrcha je víceznačné. Samozřejmě označuje ženu, která jde tvrdě a bez obalu za svým cílem. To naše čtyři hrdinky jistě splňují. Mrcha ale také může být bytost politováníhodná, oběť vlastních nebo cizích intrik, s nimiž nedokázala sehrát vítězný souboj. V každé „mrše“ je nebo může být zrani-telná křehkost, která má převlek mrchy jako krunýř před vnějším světem. I to je případ našich žen. A konečně – jste-li mrcha, je často dáno situací: jednou vy obelstíte druhou, podruhé ona vás. Obě dvě ale prohrajete, protože jste paradoxně jen velmi malé mrchy. Někde za zády se vám směje váš osud, a ten umí být někdy fakt pěkná mrcha!

BONMOTY ZE HRY

„Vařila myšička kašičku tomu dala, tomu dala,až se z myšky mrcha stala.“


„Alex je mrtvý. Zajímá to tu někoho? Jestliže jste o tom věděli, jste spoluviníci!!!!!!!!!!!!!.“


J: Tajemství dobrého faceliftu se pozná,že se to nepozná.
M: Tak proč ho dělat?


L: Jedinou jistotou ženy jsou peníze.
J: Jedinou svobodou.
L: Taky jedinou zábavou.


M: Vzala jsi mi manžela.
J: Já ti ho nevzala ,on si vzal mně!


M: Jsou děti,které nás trestají za to,že jsme jejich rodiče.Možná,že jsou muži,kteří nás trestají za to, že si jsme je vzaly.



L: Kdybychom všechny muže,kteří podvedli manželku shodili ze skaly,kolik by jich zbylo?¨


H: Jak bys vyjádřila svůj život jedním slovem?
M: Nevím. Neptej se mne na takové věci. Nevím.
H: Jedno slovo!
M: Lítost Možná. Ale nevím čeho je mi líto.
H: Že jsi neuměla milovat?
M: Ano.



Intimní divadlo Bláhové Dáši si trouflo na evropskou premiéru australské krimikomedie Almy de Groen Mrchy aneb Řekni mi pravdu o své lásce. Hru nastudovala Irena Žantovská a přeložila ji sama paní ředitelka Bláhová, která je známá anabází do teplých krajin jižní polokoule z Husy na provázku. No a odtud je jenom skok - k labutím.
Hned v sousedství pražské Bílé labutě vstoupíte do domu s ostrahou. Výtah vás vyveze do osmého poschodí, kde rozprostřela křídla labuť pro změnu Černá. Je odtud prosklenými stěnami nádherný výhled na severní a východní část Prahy s Vltavou, Hradem, Vítkovem a žižkovskou věží. Černá labuť je galerií a teatrem česko-slovenské scény.
V poslední době je tu k vidění pár pěkných věcí. Mrchy tak jen zmnožují jemně feministická témata této scény. Po smrti génia zkoumajícího vesmírné komunikace a možnost kontaktu s jinými civilizacemi, jak jsem přibližně pochopil, schází se v jeho pracovně s dosud funkčním programem výzkumné počítačové sestavy a v sídle vdovy (Dana Ba-tulková) její mentálně, společensky i žensky různorodé přítelkyně Judith (Dáša Bláhová), Lydie (Lenka Skopalová) a Hester (Nina Divíšková).


Intelektuální břitkost konverzace rychle překonává kontaktní fázi. S přibývajícím alkoholem v krvi pomalu odkvétající ženy poodhalují povahy, životní peripetie, zklamání, Pyrrhova vítězství v rodinách i v profesi každé z nich. Na povrch vystupují i jejich nemalé komplexy zastírané falší, překotnou otevřeností, s berličkou nad jakýkoli vztah povýšeného,
osvobozujícího feminismu.
Žantovská na scéně Černé labutě, která neposkytuje příliš možností k scénografickému kouzlení, natož pak k jeho variacím, vybavila prostor kovovými židlemi, stoličkou a náznakem počítačového království umístěného na klavíru. Židle jsou startovacími plochami ke střetům, na té v popředí pak každá z aktérek má možnost k sondáži vlastního nitra; s  pohnutkami předcházejícími výpady i ústupy.
Je jasné, že středobodem sbližování a nových sporů přítelkyň, a jak se ukáže, v životě soukromém i pracovním pěkných mrch, je samozřejmě chudák nebožtík. Ani tak moc nezáleží na tom, která z nich může za jeho smrt. Ty čtyři na scéně si vedou suverénně. Asi svým hrdinkám rozumějí, i když se s osobními pocity divákům svěřovat nemusí. A že jich na premiéře bylo! A ne ledajakých.

J. P. Kříž, Právo, říjen 06


 

| tisk | pdf |
Copyright: Dasha Bláhová © 2006-2017 • Design: Jan ChaloupekPowered by: Web2.czTech. support: Xland.CZ
Intimní divadlo Bláhové Dášitel.: +420.606 564 044 • e-mail: